आपल्या रोजच्या जीवनात आपण अनेक decisions घेतो “पाऊस असेल तर छत्री घ्या, नाहीतर घेऊ नका.” Program देखील असेच decisions घेतो Conditional Statements वापरून! या ब्लॉगमध्ये if, if-else, elif, Nested if आणि Ternary Operator सर्व real-world उदाहरणांसह मराठीत शिका.
रुपेश पवार
IT Professional 5+ वर्षांचा अनुभव
प्रकाशित
7 एप्रिल २०२६
वाचण्याचा वेळ
13 मिनिटे
स्तर
Beginner
Python Conditional Statements म्हणजे काय? | मराठीत
आपण रोज असे निर्णय घेतो: “जर पाऊस आला तर घरी थांब, नाहीतर फिरायला जा.” किंवा “जर marks 60 पेक्षा जास्त असतील तर pass, नाहीतर fail.” हेच logic Program मध्ये Conditional Statements करतात.
Python Conditional Statement म्हणजे काय?
Python मधील Conditional Statements म्हणजे एखादी condition (अट) True किंवा False आहे का हे तपासून त्यानुसार वेगळा code execute करणारे statements. यामुळे program स्वतः decision घेऊ शकतो म्हणजेच program “smart” बनतो.
वास्तविक जीवनाशी तुलना
| वास्तविक जीवन | Python Code |
|---|---|
| पाऊस आला → छत्री घे | if पाऊस: छत्री_घे() |
| 18+ वर्षे → vote करा | if वय >= 18: vote() |
| Balance कमी → alert दे | if balance < 500: alert() |
| Password बरोबर → login | if password == सही: login() |
Conditional Statements चे प्रकार – एका नजरेत

1. if
एक condition check करतो. True असेल तरच code चालतो.
2. if-else
True → एक code, False → दुसरा code. दोन्ही बाजू handle होतात.
3. if-elif-else
अनेक conditions एकापाठोपाठ check करतो. पहिली True condition execute होते.
4. Nested if
if च्या आत दुसरा if. Multiple conditions एकत्र तपासायला.
5. Ternary
if-else एकाच ओळीत लिहिण्याची shortcut पद्धत.
1. if Statement – मूलभूत Decision
if statement हा सर्वात सोपा conditional statement आहे. Condition True असेल तरच आत लिहिलेला code चालतो. False असेल तर तो code skip होतो.
if condition:
# condition True असेल तरच हा code चालेल
code_here
Indentation महत्त्वाचे आहे!
Python मध्ये 4 spaces (indent) म्हणजेच “हा code if च्या आत आहे” असे सांगणे. Indentation चुकल्यास IndentationError येतो.
साधे उदाहरण – तापमान तपासणे
तापमान = 38
if तापमान > 37:
print(“ताप आला आहे! डॉक्टरकडे जा.”)
print(“भरपूर पाणी प्या आणि विश्रांती घ्या.”)
print(“Program संपला.”) # हे नेहमी चालेल
Output:ताप आला आहे! डॉक्टरकडे जा. भरपूर पाणी प्या आणि विश्रांती घ्या. Program संपला.
Real-World उदाहरण – Website Login Check
# Website वर user active आहे का ते तपासा
user_active = True
user_name = “राहुल पाटील”
if user_active:
print(f”स्वागत आहे, {user_name}!”)
print(“तुमचा dashboard उघडत आहे…”)
Output: स्वागत आहे, राहुल पाटील! तुमचा dashboard उघडत आहे...
2. if-else Statement – दोन पर्याय
if-else statement हा दोन पर्याय handle करतो. Condition True असेल तर if चा block चालतो, False असेल तर else चा block चालतो. एक ना एक नक्की चालतोच.
if condition:
# True असेल तर हे
code_block_1
else:
# False असेल तर हे
code_block_2
उदाहरण – सम/विषम संख्या
संख्या = 17
if संख्या % 2 == 0:
print(f”{संख्या} ही सम संख्या (Even Number) आहे.”)
else:
print(f”{संख्या} ही विषम संख्या (Odd Number) आहे.”)
Output17 ही विषम संख्या (Odd Number) आहे.
Real-World उदाहरण – ATM Withdrawal System
# ATM मध्ये पैसे काढताना balance तपासणे
balance = 5000
काढायचे_पैसे = 3000
if काढायचे_पैसे <= balance:
balance -= काढायचे_पैसे
print(f”✓ Transaction Successful!”)
print(f” काढले: ₹{काढायचे_पैसे}”)
print(f” शिल्लक: ₹{balance}”)
else:
print(“✗ Insufficient Balance!”)
print(f” तुमचा Balance: ₹{balance}”)
print(f” तुम्ही मागितले: ₹{काढायचे_पैसे}”)
Output✓ Transaction Successful! काढले: ₹3000 शिल्लक: ₹2000
3. if-elif-else Statement – अनेक पर्याय
जेव्हा दोनपेक्षा जास्त conditions check करायच्या असतात तेव्हा elif (else if) वापरतो. Python एकेक condition तपासतो पहिली True condition execute होते आणि बाकी skip होतात.
if condition1:
# condition1 True असेल तर
code1
elif condition2:
# condition2 True असेल तर
code2
elif condition3:
# condition3 True असेल तर
code3
else: # सर्व False असतील तर
default_code
उदाहरण – Grade System
marks = 82
if marks >= 90:
grade = “A+”
शेरा = “Outstanding!”
elif marks >= 80:
grade = “A”
शेरा = “Excellent!”
elif marks >= 70:
grade = “B”
शेरा = “Good!”
elif marks >= 60:
grade = “C”
शेरा = “Average”
elif marks >= 35:
grade = “D”
शेरा = “Pass”
else: grade = “F”
शेरा = “Fail – पुन्हा प्रयत्न करा”
print(f”Marks: {marks}/100″)
print(f”Grade: {grade} — {शेरा}”)
OutputMarks: 82/100 Grade: A - Excellent!
Real-World उदाहरण – Electric Bill Calculator
# MSEB सारखे Slab-based Bill Calculate करा
units = 320 # महिन्याचा वापर
if units <= 100:
rate = 3.50
slab = “Slab 1 (0-100 units)”
elif units <= 200:
rate = 5.00
slab = “Slab 2 (101-200 units)”
elif units <= 500: rate = 7.50
slab = “Slab 3 (201-500 units)”
else: rate = 10.00
slab = “Slab 4 (500+ units)”
bill = units * rate
print(f”Units वापरले: {units}”)
print(f”Slab: {slab}”)
print(f”Rate: ₹{rate}/unit”)
print(f”एकूण Bill: ₹{bill:.2f}”)
Output:Units वापरले: 320 Slab: Slab 3 (201-500 units) Rate: ₹7.50/unit एकूण Bill: ₹2400.00
4. Nested if Statement — if आत if
Nested if म्हणजे एका if statement च्या आत दुसरा if statement असणे. जेव्हा एखादी condition True झाल्यावर आणखी एक condition तपासायची असते, तेव्हा Nested if वापरतो.
# Job Eligibility — वय आणि degree दोन्ही तपासा
वय = 24
degree = True
experience_years = 2
if वय >= 21:
print(“✓ वय पात्रता पूर्ण”)
if degree:
print(“✓ Degree पात्रता पूर्ण”)
if experience_years >= 1:
print(“✓ Experience पात्रता पूर्ण”)
print(“🎉 अभिनंदन! तुम्ही Job साठी पात्र आहात!”)
else:
print(“✗ किमान 1 वर्ष experience हवे”)
else:
print(“✗ Degree नसल्याने अपात्र”)
else:
print(“✗ वय 21+ असणे आवश्यक आहे”)
Output:✓ वय पात्रता पूर्ण ✓ Degree पात्रता पूर्ण ✓ Experience पात्रता पूर्ण 🎉 अभिनंदन! तुम्ही Job साठी पात्र आहात!
Nested if जास्त खोल (deep) करू नका!
3 पेक्षा जास्त levels चे Nested if avoid करा — code वाचायला खूप कठीण होते. त्याऐवजी Logical Operators (and, or) वापरा.
5. Ternary Operator — एकाच ओळीत if-else
Ternary operator म्हणजे if-else ला एकाच line मध्ये लिहिण्याची Python ची shortcut. जेव्हा decision simple असेल तेव्हा code लहान ठेवायला हे उपयुक्त आहे.
# Syntax: value_if_true if condition else value_if_false
result = “Adult” if age >= 18 else “Minor”
उदाहरण — Discount Eligibility
# Regular if-else — 4 ओळी
cart = 1500
if cart >= 1000:
discount = “10% Discount!”
else:
discount = “No Discount”
# Ternary Operator — 1 ओळ (तेच काम)
discount = “10% Discount!” if cart >= 1000 else “No Discount”
print(discount)
Output10% Discount!
आणखी उदाहरणे
# वय तपासणे
वय = 20
status = “प्रौढ (Adult)” if वय >= 18 else “अल्पवयीन (Minor)”
print(status)
# Maximum संख्या शोधणे
a, b = 45, 78
maximum = a if a > b else b
print(f”मोठी संख्या: {maximum}”)
# List रिकामी आहे का
items = [1, 2, 3]
message = “List मध्ये items आहेत” if items else “List रिकामी आहे”
print(message)
Outputप्रौढ (Adult) मोठी संख्या: 78 List मध्ये items आहेत
Logical Operators सोबत Conditions
अनेकदा आपल्याला दोन किंवा जास्त conditions एकत्र तपासायच्या असतात. यासाठी Python मध्ये तीन Logical Operators आहेत.
| Operator | अर्थ | True कधी? | उदाहरण |
|---|---|---|---|
| and | आणि | दोन्ही True असतील तर | वय>=18 and degree==True |
| or | किंवा | एक जरी True असेल तर | cash>0 or card==True |
| not | नाही | condition उलटी करतो | not is_banned |
उदाहरण — Voting Eligibility
# Vote करण्यासाठी: भारतीय नागरिक AND 18+ वर्षे
वय = 22
भारतीय_नागरिक = True
banned = False
if वय >= 18 and भारतीय_नागरिक and not banned:
print(“✓ तुम्ही मतदान करण्यास पात्र आहात!”)
else:
print(“✗ तुम्ही मतदान करण्यास पात्र नाही.”)
Output✓ तुम्ही मतदान करण्यास पात्र आहात!
उदाहरण — Payment Gateway
# UPI किंवा Card किंवा Cash — एक तरी असेल तर payment होईल
upi_available = False
card_available = True
cash = 0
if upi_available or card_available or cash > 0:
print(“✓ Payment करता येईल.”)
if card_available:
print(” → Card वापरून payment करा.”)
else:
print(“✗ Payment करता येणार नाही.”)
Output✓ Payment करता येईल. → Card वापरून payment करा.
Real-World Project उदाहरणे
1. Banking System
Balance, OTP, PIN सर्व conditions एकत्र check करणे
2. Student Result
Marks नुसार Grade, Scholarship, Pass/Fail निश्चित करणे
3. E-commerce
Cart value, membership, coupon नुसार discount देणे
4. Login System
Username, Password, 2FA verify करणे
5. AI Chatbot
User च्या प्रश्नानुसार वेगळे उत्तर देणे.
6. Weather App
तापमान, पाऊस नुसार suggestion देणे.
Project: संपूर्ण Student Result System
# Student Result Management System
नाव = “प्रिया शर्मा”
marks = {
“गणित”: 88,
“विज्ञान”: 92,
“इंग्रजी”: 76,
“मराठी”: 84,
“इतिहास”: 79
}
एकूण = sum(marks.values())
सरासरी = एकूण / len(marks)
सर्व_pass = all(m >= 35 for m in marks.values())
print(f”\n{‘=’*40}”)
print(f” विद्यार्थी: {नाव}”)
print(f”{‘=’*40}”)
for विषय, mark in marks.items():
status = “✓” if mark >= 35 else “✗”
print(f”{status} {विषय}: {mark}/100″)
print(f”{‘=’*40}”)
print(f”एकूण: {एकूण}/500 | सरासरी: {सरासरी:.1f}%”)
if not सर्व_pass:
print(“निकाल: FAIL (एक विषय 35 पेक्षा कमी)”)
elif सरासरी >= 85:
print(“निकाल: PASS | Grade A+ | Scholarship पात्र!”)
elif सरासरी >= 70:
print(“निकाल: PASS | Grade A”)
elif सरासरी >= 60:
print(“निकाल: PASS | Grade B”)
else:
print(“निकाल: PASS | Grade C”)
Output======================================== विद्यार्थी: प्रिया शर्मा ======================================== ✓ गणित: 88/100 ✓ विज्ञान: 92/100 ✓ इंग्रजी: 76/100 ✓ मराठी: 84/100 ✓ इतिहास: 79/100 ======================================== एकूण: 419/500 | सरासरी: 83.8% निकाल: PASS | Grade A
Beginners च्या सामान्य चुका
1. = आणि == चा गोंधळ
if x = 5 हे चुकीचे! Assignment साठी = आणि comparison साठी == वापरा. if x == 5 हे बरोबर.
2. Indentation Error
if च्या आत code 4 spaces आत असणे जरुरी. Tab आणि Space mix केल्यास IndentationError येतो.
3. Colon (:) विसरणे
if condition लिहून colon (:) विसरल्यास SyntaxError येतो. नेहमी if condition: असे लिहा.
4. elif ऐवजी if वापरणे
Multiple conditions मध्ये elif ऐवजी if वापरल्यास सर्व conditions वेगळ्या check होतात — अपेक्षित result मिळत नाही.
5. String Comparison
“Hello” == “hello” हे False! Python मध्ये case-sensitive comparison असते. .lower() वापरा.
6. Best Practice
Conditions readable ठेवा. if is_valid and not is_banned हे if x==True and y==False पेक्षा जास्त readable आहे.
Practice Problems – स्वतः सोडवा
1. BMI Calculator
User चे वजन (kg) आणि उंची (m) घेऊन BMI काढा. BMI नुसार “Underweight”, “Normal”, “Overweight”, “Obese” यापैकी category सांगा. (BMI = वजन / उंची²)
2. Triangle Validator
तीन बाजू (a, b, c) घ्या. ते valid triangle बनवतात का ते तपासा. Valid असेल तर “Equilateral”, “Isosceles”, किंवा “Scalene” सांगा.
3. Income Tax Calculator
वार्षिक उत्पन्न घेऊन India च्या tax slabs नुसार tax calculate करा. 2.5 lakh पर्यंत 0%, 5 lakh पर्यंत 5%, 10 lakh पर्यंत 20%, त्यापुढे 30%.
4. Rock-Paper-Scissors Game
User आणि Computer दोघेही Rock, Paper किंवा Scissors निवडतात. Conditional Statements वापरून winner ठरवा.
(Hint: Rock → Scissors जिंकतो, Scissors → Paper जिंकतो)
अभ्यासाची पद्धत:
वरील problems Python IDLE किंवा Jupyter Notebook मध्ये solve करा. Code type करा — copy-paste नाही! स्वतः type केल्याने logic जास्त लवकर लक्षात राहतो.
सामान्य प्रश्न (FAQ)
Q1. if आणि elif मध्ये काय फरक आहे?
Ans: if हा स्वतंत्र condition check करतो जरी आधी एखादा if True झाला तरी पुढचे if देखील check होतात.elif (else if) हा मागील if/elif False असेल तरच check होतो. म्हणजे elif साखळीमध्ये पहिली True condition execute होताच बाकी skip होतात हे जास्त efficient आहे.
Q2. = आणि == मध्ये काय फरक आहे?
Ans: = हे Assignment operator आहे — variable ला value देण्यासाठी वापरले जाते. उदा: x = 5 म्हणजे x मध्ये 5 save करा.
== हे Comparison operator आहे — दोन values समान आहेत का हे तपासण्यासाठी. उदा: if x == 5: म्हणजे x मध्ये 5 आहे का? if statement मध्ये नेहमी == वापरा.
Q3. Ternary Operator कधी वापरावा?
Ans: Ternary Operator तेव्हा वापरा जेव्हा decision simple असेल आणि एका line मध्ये लिहिता येत असेल. जर condition complex असेल, multiple lines of code असतील, किंवा code readable ठेवायचा असेल तर regular if-else वापरणे चांगले. Code ची readability सर्वात महत्त्वाची आहे.
Q4. and, or, not operators म्हणजे काय?
Ans: and: दोन्ही conditions True असतील तरच result True.
उदा: वय ≥ 18 AND नागरिक = True
or: एक जरी condition True असेल तर result True.
उदा: UPI OR Card OR Cash उपलब्ध असेल
not: condition उलटी करते — True → False, False → True
उदा: not is_banned म्हणजे banned नसले तर
Q5. Nested if किती खोल (levels) वापरावे?
Ans: शक्यतो 2-3 levels पेक्षा जास्त Nested if टाळा. जास्त nesting म्हणजे code वाचायला कठीण होतो आणि bugs येण्याची शक्यता वाढते.
पर्याय:
1. Logical operators (and/or) वापरा
2. Complex logic functions मध्ये divide करा
3. Early return pattern वापरा
Q6. Conditional Statements real world मध्ये कुठे वापरतात?
Ans: Conditional Statements जवळजवळ प्रत्येक program मध्ये वापरतात. Login authentication, ATM banking, e-commerce discount systems, AI chatbots, weather apps, game logic, form validation, medical diagnosis systems सर्वत्र Programming मधील सर्वात fundamental concept म्हणजे decisions घेणे आणि ते Conditional Statements करतात.
पुढे काय शिकाल?


